1. Prevence před slaboduchými narážkami

„Co znamená tisíc právníků dně oceánu?“ začíná známý vtip. A končí těmito slovy: „Slibný začátek.“ Ano, řeč je o nevýznamějším plzeňském exportu poslední doby, slavném skandálu na plzeňských Právech. Co naplat, že celá kauza je značně nafouklá mediální bublina, na které se přiživil nejeden pisálek. Už to tak ale prostě je, živná půda pro nejrůznější druhy hnidopichů a vtipálků je dokonale připravená.

2. Koleje

„První dny jsem probrečela. Potom, co jsem se trochu vzchopila, jsem se spolubydlící začala hledat privát.“ To jsou slova mé bývalé spolužačky, mířené na koleje na Borech. Na druhou stranu je nutné dodat, že ne všechny koleje v Plzni jsou hrozné, některé, zvlášť ty soukromé, jsou ve velmi dobrém stavu.

3. Kultura za 500

Knajpy, do kterých by nevlezl ani Desperado… Non-stopy, herny, nejrůznější kýčovitě blikající nalévárny, pračky špinavých peněz, zastavárny, arabské a vietnamské večerky… jsou bez nadsázky všude. Všude.

4. Hej, móre!

„Pane, pane, dejte mi cigáro.“ Malý kluk, řekněme snědší barvy pleti, tak sedmi-, osmiletý, těžko říct (v dětech se nevyznám), mě tahá za rukáv bundy. „To jsou moje oblíbený“ ukazuje maličkým prstem na značku vyraženou nad filtrem cigarety. „Jsi ještě malej.“ Moralizuju. V dětské tváři se rýsuje zlost. „Už se strašně těšim, až vyrostu a někde se potkáme!“ Pak klučina mizí kdesi za rohem.
Tento krátký příběh rozhodně patří mezi ty, které vám můžou přijít dejme tomu úsměvné. Ty ostatní už bohužel nejsou.

Rada turistického průvodce: vyhněte se Vinicím, Petrohradu, Jateční ulici a okolí Husovo parku.

5. Babylon východní Evropy

Je to částečně důsledek investičních pobídek. Slovo částečně je důležité. V Plzni narazíte na početné skupiny Rusů, Ukrajinců, Moldavců, Rumunů a Slováků. Problém je v tom, že tato relativně malá část plzeňské populace má na starosti větší než velkou část kriminality. Na druhou stranu: o nic příjemnější nejsou ani otravní O2 (a jiní) prodejci na ulicích, kterým se za Boha nevyhnete.

Jakub Pech